Konference Abundance360 se věnovala I tématu „technologické nezaměstnanosti“ neboli onomu známému „roboti nám vezmou práci“. V panelové diskusi jsme měli možnost slyšet názory Petera Diamandise, Tonyho Robbinse, Natalie Foster a Elona Muska.

Všichni řečníci se shodli na tom, že proces automatizace, postupně nahrazující méně kreativní lidskou práci, je dlouhodobý a nevyhnutelný. Začínáme být ale zároveň svědky zrychlování tohoto trendu – zejména díky rostoucí inteligenci strojů. Celá řada průmyslových odvětví bude zasažena rychleji, než lidé očekávají.

Která povolání jsou nahraditelná?

Mezi prvními pracovními místy, kterých se technologická nezaměstnanost dotkne, budou profesionální řidiči nákladní dopravy. Samořiditelná auta – náhrada jedné z nejpočetnějších zaměstnaneckých profesí – jsou již v testovacím provozu.

Hlavní sílu ale bude mít umělá inteligence tam, kde může člověk těžko soupeřit s rychlostí počítačových algoritmů a množstvím dat, která dokáže zpracovat. Překvapivě půjde většinou o vysoce kvalifikované profese. Velmi rychlými algoritmy jsou už teď nahrazováni zaměstnanci obchodních oddělení či makléři na burzách a finančních trzích.

Představte si práci anesteziologa, který musí sledovat množství údajů a pečlivě dávkovat vhodné látky pro udržení pacienta v požadovaném stavu. Zanedlouho bude pouze sledovat počítačové algoritmy, které tuto práci zastanou. Zvykneme si stejně rychle jako u letadel, ve kterých je v pilotní kabině lidská přítomnost nutná už spíše jen pro lepší pocit cestujících.

Rozhodně se nedá říci, že umělá inteligence nahradí spíše méně placené pozice. Spíše naopak. Řada manuálních profesí, jako instalatér nebo všestranný údržbář, vyžaduje vyšší míru kreativity a manuální všestrannosti, se kterou si zatím umělá inteligence a mechanické schopnosti robotů neporadí.

 

NAHRADÍ ROBOTI

I Vaše pracovní místo?
Pokud Vám nevadí angličtina,
Můžete se zeptat… robota.

Univerzální příjem: pečení holubi a nové společenské role

Pokud někdo přijde o pracovní místo, neznamená to pro něj jen ztrátu příjmu. S ohledem na to, že automatizace přinese i zlevnění zdrojů a výrobků, problém příjmu nebude dlouhodobý. Do popředí vystupuje otázka po sebeuplatnění: nové role ve společnosti, a nového smyslu života.

Neměli bychom začít budovat nový typ obrazu a smyslu života?
Neměli bychom úplně oddělit smysl života od svých příjmů?

Řada osobností vidí jako možné řešení technologické nezaměstnanosti v zavedení tzv. univerzálního jednotného příjmu (UBI – Universal Basic Income), tedy obnosu, který dostane bezpodmínečně každý. Lidé by se pak mohli svobodněji rozhodovat o své práci, protože by nemuseli brát v úvahu své základní životní potřeby.

Univerzální příjem neznamená, že všichni dostávají stejně. Záleží na místě i čase, protože příjem musí být v přímé relaci s životními náklady v dané lokalitě a čase.

Pokusy s UBI probíhají již delší dobu na různých místech světa – ve vyspělých státech typu Finsko či Kanada, ve venkovských oblastech USA (např. městečko Sotckton v americké Kalifornii) nebo ve vybraných oblastech v Africe (Manitoba). Hodnocení experimentů bylo různé, efekty na motivaci lidí však vykazovaly převáženě pozitivní dopady. Snížila se nemocnost, zvýšila se péče rodinných příslušníků o rodinu, matky zůstávaly déle s dětmi doma, aj. Zásadním problémem byla administrace takových příspěvků a omezení vlivů jiných typů podpor.

PRINCIPY UBI SE ZABÝVAJÍ TISÍCE ČLÁNKŮ
A DISKUSÍ ONLINE I OFFLINE.
DESETIMINUTOVÝ OBRAZOVÝ VÝKLAD
JE 
TŘEBA V TOMHLE KLIPU.

PRVNÍ KNIHA O UBI U NÁS VYŠLA
UŽ V ROCE 2007.
Odkazuje se na ní i základní článek o UBI na Wikipedii.

Cestu může najít opět umělá inteligence

Zavedení takového konceptu představuje řadu překážek,  včetně nutnosti významné politické shody. Otázkou je, zda je to vůbec úkol řešitelný na vládní úrovni a zda bychom neměli více vzít v úvahu úplně nové typy ekonomických konceptů.

Neměly by nám právě inteligentní stroje a umělá inteligence pomoci tento problém vyřešit? Může umělá inteligence provádět nestranné a objektivní rozhodování o přidělování finančních prostředků? Může plně elektronická distribuce a ověření pomocí technologie blockchain zamezit zneužívání a korupci?

Představte si například, že pracující roboti mohou být v jakémsi spoluvlastnictví lidí, kterých práci nahradily. Kupříkladu řidiči mohou vlastnit samořídicí auta a pobírat určitou dividendu. A nebo si koupíte auto a vyšlete ho do ulic, aby vám vydělávalo peníze. Takový model nevyžaduje vládní přerozdělování, na druhou stranu asi není řešením pro nejslabší vrstvy obyvatelstva.

Někteří podnikatelé (Bill Gates) navrhují získat prostředky pomocí tzv. zdanění robotů. Mezi další návrhy patří přesměrovat takzvané kvantitativní uvolňování centrálních bank přímo obyvatelstvu a ne komerčním bankám. Výčet tím zdaleka nekončí.

Dostáváme se do začarovaného kruhu. Automatizace má snížit náklady na výrobu a cenu zdrojů, které se časem budou pro běžný život limitně blížit k nule. Pokud automatizaci zdaníme, budeme tuto cenu naopak zvyšovat, abychom to pak druhou rukou lidem kompenzovali. Tím, že se jedná o dlouhodobý proces, je vlastní řešení tohoto problému těžko představitelné.

Jediné, na čem se většina zúčastněných shoduje, je to, že v určitém časovém období se výrazně zvýší negativní dopady na různé skupiny obyvatel a sociální napětí.

Paradigmatické změny, kam se podíváme

Je zřejmé, že nástup inteligentních technologií bude vyžadovat celé spektrum změn, nejen v oblasti zajištění příjmu.

Po celém světě začínají selhávat systémy vzdělávání, protože rychlost změn i objem informací roste nad rámec schopností vzdělávacích institucí se přizpůsobit. Zároveň ale i sem začínají pronikat nové technologie, např. ve formě inteligentních výukových platform, které dokáží vytvořit nejefektivnější cestu vzdělávání pro konkrétního člověka. Koncept celoživotního vzdělávání je už nyní běžnou součástí velkého procenta lidí, aniž by to představovalo zásadní náklady.

Podobně se mění a hroutí systémy zdravotní péče. Nejsou schopny vytěžit potenciál nových technologií a zejména prevence v podobě změny životního stylu.

Jako chybný se zároveň ukazuje původní předpoklad, že se starší generace se nikdy nenaučí pracovat s počítačem. Díky příjemným uživatelským rozhraním dnes běžně důchodce ovládá smartphone. A to ještě nemluvíme o narůstajícím trendu hlasového ovládání technologických zařízení, pomocí kterého se inteligentní technologie opravdu zpřístupní masám.

 

Státy a firmy: nový způsob soužití?

V posledním období se ukazuje, že některé oblasti lidské činnosti, které byly dříve jasnou doménou států a národních programů, začínají lépe zvládat soukromé iniciativy a společnosti.

Nejzřetelnější ukázkou je kosmonautika – Elon Musk se SpaceX a Jeff Bezos s Blue Origin dokázali postavit konkurenceschopné rakety za zlomek nákladů státních projektů. Jeff Bezos se s další iniciativou snaží o snížení cen kvalitních potravin (whole foods) až o 40%. Otvírá se tedy i v oblasti UBI prostor pro soukromé iniciativy?

Peter Diamandis říká, že největší problémy lidstva přinášejí zároveň největší obchodní příležitosti.
Chcete se stát miliardářem? Pomozte miliardě lidí!

Jako velmi úspěšný koncept pro řešení závažných problémů se jeví forma soutěží, jako je Xprize (www.xprize.com). Touto cestou se daří řádově zvýšit úsilí a investice proudící do řešení daného problému.

Vnímám, že celý problém je zatím spíše doménou médií a filozofických diskuzí. V politických rozhodnutích se nijak zásadně neprojevil. Zdá se, že politika si neuvědomuje, že na řešení je třeba začít pracovat nyní, protože problém není vzdálen více jak 10 let.

Zdraví Petr Šrámek